Evropská Komise vede řízení s Českou republikou pro nesprávné provedení směrnice  2011/92/EU (Směrnice EIA).

Zdroj: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0628:FIN:CS:HTML


Tato směrnice je zaměřena k prospěchu životního prostředí v Evropské unii a měla by být jedním z pilířů při tvorbě územního plánování.

 V Říčanech došlo k úplnému odklonu tvorby územního plánu od zadání schváleného v roce 2009 do poslední několikáté předložené verze v roce 2013 a myslím, že i ta není definitivní. Jen nám to nikdo nestačil říci.

 Předkládaný územní plán je zcela nový, nově vypracovaný územní plán.

 Jaký je v tom rozdíl? Představte si uprostřed historického náměstí budovu, která změní vlastníka. Předchozí vlastník zažádal o povolení rekonstrukce koupelen tak, aby sladil povinnosti vyplývající z nových právních přepisů, při té příležitosti přejmenoval místnosti a vymaloval pokoje. Nový vlastník na povolení rekonstrukce  provedl demolici budovy a postavil zcela novou budovu, kterou vydává za zrekonstruovanou.

 Vše je zcela pochopitelné jen z optiky současného pohledu vlastníka a jistě každý z nás má na to svůj názor. Bylo však přitom porušeno mnoho pravidel a postupů. Pod záštitou vlivu a neznalosti zúčastněných je pak vše různě přikrýváno. Pokud někdo poukáže na tento problém, je mu řečeno, že sice se jedná o nový dům, avšak vypadá jako starý, tváří se jako starý, i když vlastně je jiný a má jiné užitné vlastnosti.

Zde se většina slušných lidí ztratí a oddá se dobré víře vyššího principu a vloží důvěru do předkládaného tvrzení. Vloží důvěru do voleného zastupitele.

Přece staré zdivo bylo, včetně základů, postupně nahrazeno za nové, a když tvrdí, že je lepší a modernější, je to skvělé.

Chyba však nastala v postupu. Nejprve mělo být řízení o demolici a odstranění stavby, která ztratí právní status a číslo popisné, potom mělo být řízení na umístění nové stavby a následně vydat povolení na stavbu, vznik je stvrzen kolaudací a udělením nového čísla popisného.

To samé se stalo i zde v územním plánování, překotný postup a neustálé změny inspirované politickým nárazem, získaným z mandátu voleb. Proto dodnes není hotov územní plán.

Když se dělá dokumentace SEA, která řeší územní plán v otázce životního prostředí obyvatel, které území užívají, zkoumá se historie prostředí a ta nemusí být vždy přívětivá. Nicméně je výzvou pro zodpovědné lidi a slouží jim jako možnost ke zlepšení a vyřešení nastolených poznatků.

Šikovnou komunikační dovedností byl tento postup obejit a ba naopak šalamounky posvěcen Krajským úřadem, při vyjadřování k tématu územního plánu v Říčanech.

Kladu si otázku, kde jsou místní zelení, ekologické organizace a všichni aktivisté, či sdružení? Před posledními volbami zde bylo plno skupin zajímavých lidi, kteří dokázali obohatit veřejnou diskuzi na veřejné téma, kam rozhodně životní prostředí patří. Připadá mi to jako lidové rčení „výt s vlky“.

Existuje v Evropské unii centrální databáze starých ekologických zátěží. Důležitost této evidence má vysoký význam, který si jistě všichni uvědomujeme. Pro Českou republiku tento seznam obhospodařuje Ministerstvo životního prostředí a veřejnosti je přístupný po drobné registraci na adrese http://www.sekm.cz/. Je to takový almanach, aby se nezapomněla historie, nebo aby se historie nepřekroutila. Zkrátka, aby staré zátěže nekontaminovaly životní prostředí, myslelo se na ně a postupně se řešily, odstraňovaly.

V Říčanech jsme také světoví nejenom písmenem Ř, ale také, že v městském území máme evidovány na evropské úrovni dvě staré ekologické zátěže.

Pokud by byl územní plán zpracováván řádně a procesně správně a nebyla by porušována směrnice 2011/92/EU a také aktivisté by nepáchali lidové rčení, pak jistě by se na vše přišlo včas. Vždyť se územní plán připravuje pět let. Položme si otázku, co když to odpovědní lidé věděli až moc dobře a záměr je zcela opačný?

U obou zátěží evidovaných v Říčanech nelze vyloučit kontaminaci spodních vod. Pokud by bylo podloží kontaminováno, ekologická zátěž fakticky ani nemusí být vidět, může na ni být něco postaveného nebo může být odvezena. Průsak však zůstává.

Pokud odpovědní lidé přehlížejí v územním plánu ekologii, která se dotýká nás všech, co bude tak velkého, aby ji přestali přehlížet a co dalšího nám tají?

 

Jak je to možné?

 

Jednoduše, obrazně řečeno při zadání tvorby územního plánu schváleného zastupiteli v roce 2009 se postupovalo jako při rekonstrukci. Ano, z předložených dokumentů, které jsou veřejně k dispozici, je jasně patrné, že se funkční využití zachová z aktuálně platného územního plánu, provedou se drobné kapacitní úpravy vedoucí k rozvoji města a legislativně se sladí s novými vyhláškami a zákony. Poslední předložená verze má charakter zcela nového územního plánu namalovaného na bílém papíře, z jiného významu funkčního využití než lidem zaručuje aktuálně platný územní plán. Proto zde měli odpovědní lidé rovnou zpracovat nejprve koncept územního plánu a současně vypracovat SEA dokumentaci k územnímu plánu, která by do něj zahrnula a vyznačila staré ekologické zátěže na území města Říčany.  Otázkou jsou také procentuálně podlimitní záměry staveb, které jsou záměrně projekčně dimenzovány těsně podlimitně a v budoucnosti se tento limit snadno může překlopit, avšak aplikace procesu vlivu na životní prostředí v širších souvislostech, jak má být tvořena při tvorbě v územním plánování nebude provedena. Příklad - hromadné parkoviště pro 99 aut, kdy limit je 100 aut. Nebo nová čistírna odpadních vod napojena přes retenční nádrž do chráněné oblasti "Rokytka" s kapacitou 8000 obyvatel, avšak v součtu s úpravou technologie staré čistírny odpadních vod a jejího možného zvýšení o dalších 8000 se dostáváme na novou možnou budoucí kapacitu zvýšenou o 16tis. obyvatel, limit je 10 tis. obyvatel na vypracování SEA dokumentace. Uvedené příklady chápejme jen z matematického součtu a srovnáním s limitními hodnotami požadujícími zpracování dokumentu, nikoliv z jejich významu.

Jak by Vám asi bylo, kdybyste si koupili nemovitost nad takovouto ekologickou zátěží nebo v jejím sousedství? Hrají si vaše děti v její blízkosti? Máte studnu v dosahu spodních vod?

V žádném z vyjádření ze Středočeského kraje není doposud zmínka o starých ekologických zátěžích, pět let ani čárka, až do posledního, skrytého v textu od pozornosti veřejnosti a veřejné diskuze, v závěrečném čtení. O odpovědných lidech Říčan nebudu ani mluvit. Pouze v posledním vyjádření, jako blesk z čistého nebe, byla zmínka a nařízení na zahrnutí a zakreslení starých ekologických zátěží do územního plánu od Krajského úřadu.

Jak je možné, že pět let se to dalo ututlat a nikoho to nezajímalo. Evidence ekologických zátěží v území je pro ekologa jako evidence katastru nemovitostí pro realitního agenta.

Jednoduchá výmluva, která se použila, zní: „Krajský úřad nařizuje nevypracovávat SEA dokumentaci.“ Odůvodnění: v roce 2006 proběhla změna č.2 územního plánu v Říčanech, k této změně byla vypracována SEA dokumentace a ta je dostačující i pro záměr nového územního plánu v roce 2013. Stále je nám tvrzeno, že se nejedná o zcela nový územní plán a stále je nám tvrzeno, že se jedná o překlopení starého územního plánu s drobnými změnami a podlimitními stavbami.

Položme si otázku: Věděl zpracovatel SEA dokumentace v roce 2006 o rozsahu a způsobu funkčního využití nového předkládaného územního plánu v roce 2013? Změna číslo 2. Územního plánu z roku 2006 byla konkrétní a týkala se několika dílčích oblastí a pouze k tomuto tématu se zpracovala SEA dokumentace. Procesně byli tehdy odpovědní lidé více uvědomělí a snažili se hájit zájmy obyvatel a životního prostředí. Přesto tato dokumentace byla vypracována pravděpodobně v rozporu s platnou směrnicí 2011/92/EU, protože v území, kde probíhala změna a měla se k ní SEA dokumentace vyjadřovat, neevidovala žádnou starou ekologickou zátěž, i když k tomu Evropská unie jednu starou zátěž eviduje. O druhé evidované zátěži není ani čárka. Je to pochybení zpracovatele SEA dokumentace,  pravděpodobně se může stát, jsme  přece lidé a dělat chyby je lidské. Kdyby to chyba nebyla, proč si Krajský úřad kryje záda tím, že požaduje staré ekologické zátěže zakreslit v posledním vyjádření. Proč o tom neinformuje hned na začátku, proč lidé nevědí,  kde tyto zátěže jsou evidovány a co se s nimi stalo. Zapomnělo se na ně? Kdo z toho má prospěch? Proč se to tají i nadále?

 Poznatky mě vedou k tomu, že je vysoce pravděpodobné, pokud by se zpracovala nová SEA dokumentace k územnímu plánu, jak má být chápáno z nařízení Evropské komise a jak je mistrně pravým opakem v našich zemích neděláno se záměrem podlimitního stavu staveb, přišlo by se na tyto ekologické zátěže? Ano přišlo, když už o tom vědí na úrovni Evropské komise.

Máme plné právo požadovat zpracování této dokumentace k tvorbě územního plánu a je jedno, jestli je tam podlimitní či nadlimitní stavba, protože chceme žít v prostředí, které je k nám přívětivé a to se o ekologických zátěžích říci nedá. Požadujeme zpracování této dokumentace. Položme si otázku: Proč s Českou republikou je vedené řízení pro nesprávný výklad směrnice na ochranu životního prostředí a jak je tento v praxi ustálený výklad, kterého jsme nyní svědkem příčinou ekologicky pokřivených hodnot a jeho výkladu. Zajímejme se o prostředí, ve kterém žijeme, patří k našemu městu a máme ho rádi. Chceme ho chránit, zlepšovat a rozvíjet. Požadujme jasné odpovědi podložené rozbory půdy, smazáním z tohoto černého seznamu ekologického neštěstí, pozůstatků z rozvoje našeho města, na otázku "máme v našem území ekologické zátěže Ano či Ne".